Jaderný fyzik s doktorátem z Paříže: Chtěl jsem si jen vylepšit sívíčko, ale atmosféra startupu mě uchvátila
Teoretický fyzik Rudolf Krejcar místo urychlovačů teď raději staví firmy. Proč je tak sexy život garážových firem?
--
Text a foto: Jan Strmiska
Zeptali jsme se na to experta na energie, jaderného fyzika a zakladatele nového porovnávacího portálu Kalkulátor.cz. Rudolf Krejcar z technologické firmy Creative Dock nás překvapil.
Jste vystudovaný jaderný fyzik, s doktorátem v Paříži. Jaký je přesně váš obor?
Teoretická fyzika. To samý jako Einstein (smích). Kolega.
Proč nepracujete někde v CERNu, ale raději stavíte startupy v Praze?
Protože jsem se kdysi zastavil ve startupu Oskar. Byl jsem 120. zaměstnanec v Českém Mobilu (později Oskaru a dnes Vodafone). Měl jsem v té době už pár vědeckých článků a jezdil jsem trochu po světě. Ten flek v Českém Mobilu mi dohodil kamarád, co se mnou studoval ve Francii. Vzal jsem to tehdy jen proto, že mi v sívíčku chyběla zkušenost z komerční sféry. Navíc mobilní operátor, to tehdy znělo dobře, i když jsem nevěděl, co to obnáší. Říkal jsem si, že pro svoje děti nechci vypadat jen jako ten divnej vědec. Našel jsem si v zákoníku práce, že do 3 měsíců můžu jako zaměstnanec ze společnosti odejít, aniž bych udal důvod. To se mi líbilo, byla to taková ochutnávka komerční sféry. Dostal jsem tam hned manažerskou pozici a za 3 měsíce jsem chtěl být zase pryč. No a nakonec jsem tam zůstal deset let.
Takže vaše sívíčko byl jediný důvod?
Ano. Myslím si, že mi tam rychle došlo, že teoretická fyzika je vlastně příliš osamělá práce. Pracujete papír–tužka–tabule–počítač. Po týdnech práce pak nějaká přednáška, seminář, na vrcholu kolektivní práce je příprava příspěvku na nějakou konferenci. Ale v podstatě to není moc týmovej job. Možná aplikovaná fyzika, třeba když děláte v nějakém cyklotronu a řešíte tam měsíce s dvaceti inženýry nějakou důležitou ptákovinu (smích). Ale teoretická fyzika, to se zavřete, jdete do knihovny, přitáhnete domů spoustu knížek a článků, čtete, čtete, čtete. Přečtete tisíc stránek a pak z toho při troše štěstí uděláte jednu novou. To je asi ta nejtypičtější metoda.
Nebo naopak?
Ano, někdo přečte jednu stránku a snaží se z toho udělat tisíc (smích). To taky existuje, ale myslím, že ti nejlepší tudy nejdou… No a já jsem v Oskaru zjistil, že mě strašně baví tvořit něco nového s více lidmi. Ten startupový duch prvního roku mě nejvíc nadchnul. Po Vodafone jsem dělal v LG a jinde, ale upřímně, hledal jsem pořád toho Oskara z mého prvního roku v práci. A našel jsem ho. Posledních sedm let dělám v Creative Docku a tam stavím startupy do teď.
A s akademickou sférou už jste nadobro skončil?
Ne tak docela. Třeba na ČVUT jsem měl tři roky na starosti Research & Development Centre (RDC) pro aplikovaný výzkum nad mobilními sítěmi a aplikacemi. Jako jediní jsme v posledním patře na FEL ČVUT vlastně provozovali čtvrtého operátora. Takže jsem se na univerzitní půdu vrátil rychle přes byznys.
Máte pocit, že se dnes nové firmy, startupy, staví vědeckým přístupem, nebo je to spíš hokus pokus, magie?
Ti, kteří to dělají hokus pokus, magie, mají taky šanci. Občas se to stane, jsou to obvykle takoví ti srdcaři. Ale to, v čem pracuji já posledních deset let, to funguje jinak. Je nějaká myšlenka, ta se rozpracuje, hledá se možný trh a pro smysluplný obchodní případ se to spočítá, zadefinují se předpoklady, které se dají ověřit, pak se to spustí a měří se — takže je to v podstatě vysoce vědecký přístup.
Takže když si dám v Creative Docku postavit firmu, je to tutovka?
Samozřejmě, že ne — je to práce s předpoklady a pravděpodobností úspěchu, která se během vývoje pořád zpřesňuje. A v určité chvíli je už docela jasno, jestli to funguje, nebo ne. Pak je potřeba zastavit se a říci si: „Tady tohle nám nevyšlo.“ Myslím, že spousta firem má dnes problém v tom, že tu věc, do které investovali tolik energie, nedokážou zahodit a přiznat si, že tohle nebude fungovat. Když to srovnám s bádáním v teoretické fyzice — tam se objevování slepých uliček děje většinu času. :-)
Vím, že v Kalkulátoru extrémně hodně řešíte SEO optimalizaci pro vyhledávače. Je dnes důležitější marketing, nebo to, jak tu věc lidem prodat?
Produkt je king. Vždycky byl a vždycky bude. To jsem se naučil, když jsem pracoval pro LG. Když ten telefon nefunguje, tak ho těm lidem neprodáte za žádnou cenu. Když funguje, oni si ho překvapivě najdou sami. Takže bez výborného produktu to nejde.
V případě, že se rozhodnete pro kariéru vědce, potřebujete mít nějaké podnikatelské schopnosti?
Pozor, vědci jsou velcí podnikatelé. To dokázalo spousta lidí. Ono je to jednoduché — pokud se chcete vědou dobře živit, musíte se ohánět, organizovat a být velice úspěšný i v daném mediálním prostoru. Já jsem jako kluk viděl v kvantové fyzice dva základní tábory. Je tábor naprostých géniů, ale ten je maličký. Jeden vědec asi tak na tisíc. A ti lidi jsou úplně jiní a mozek jim funguje úplně jinak. Zvenku to vypadá, že přírodě se to nějak nepovedlo (smích) a oni jsou vlastně divní. Často si ale neporadí s jednoduchým formulářem na úřadě… To se fakt nedá vůbec dohonit. Vedle těchto lidí s nobelovkou nebo Fieldsovou medailí jsem seděl na konferencích, seděl jsem s nimi u večeří a bylo mi jasné, že do jejich tábora nepatřím a nikdy patřit nebudu…
Máte na to příklad?
Na Ukrajině byl za mého postgraduálního studia třeba Vladimir Drinfeld, který napsal článek o kvantových grupách, co měl v podstatě 10–15 stránek. Drinfeld za to dostal Fieldsovu medaili („nobelovka“ pro matematiku) a já jsem se těm 10 stránkám pokoušel porozumět zhruba 2 roky. Tady jsou ty právě dva tábory — jeden napíše 10 stran a ti druzí pak napíšou celou knihu se stovkami stránek, které vycházejí v podstatě z těch 10 stran. Když jsem byl na stáži v ruské Dubně, bavil jsem se s člověkem, co napřímo profesora Drinfelda požádal o pomoc se zadáním doktorské práce, protože s ním chodil kdysi do školky. Zajel za ním na Ukrajinu, dostal jednu jedinou stránku popsanou tužkou se slovy: „Tohle podle mě nikam moc nevede, ale bude to hezké a elegantní, až to rozpracuješ a dokončíš.“ Ten člověk (mimochodem před rokem 1990 byl místopředsedou kolchozu) to pak asi 5 let luštil a zpracovával — nakonec pomocí té stránky udělal profesuru na prestižní západní univerzitě — takže jeho podnikání ve vědě nakonec vyšlo. :-) Ale zpátky k té původní otázce — ve vědě určitě najdete i skvělé manažery a podnikatele. Podle mě, kdo se chce dneska v konkurenčním akademickém světě chytit, nemůže jen teoretizovat a musí se umět pěkně ohánět.
Dá se dnes milionový startup jako Kalkulátor.cz rozjet jen tak v garáži?
Pořád se dá cokoli rozjet v garáži, ale samozřejmě rychle to nabaluje lidi, které k tomu dnes potřebujete. Takže otázka je taková, jestli to může být v garáži dva roky. Projekt takového typu, kde zásadní prvek není úroveň inovace, ale spíš to zpracování a nějaká operační dokonalost, tak ten musí z garáže velice rychle. Protože to jeden dva lidi prostě neudělají nebo by to trvalo strašně dlouho. Ale ve chvíli, kdy máte nějaký geniální nápad, tak to udělejte klidně pod garáží (smích). Já sám bych si přál využít nějaké časoprostorové díry a zazářit.
Je nějaký rozdíl mezi startupovou scénou před deseti lety a dnes? Je to dnes víc profi?
Nevím, nejsem asi expert, co to dokáže posoudit. Podle mě je to dneska určitě těžší. Za deset let se zaplnilo spoustu děr, které hlavně v online světě ještě před deseti lety byly. Dnes je to více profesionalizované, zdá se mi, že je taky ve společnosti víc dostupného kapitálu. Pokud si vzpomínám třeba na vývoj mobilních aplikací, před 10 lety bylo jednodušší zajet třeba do Dánska a sehnat menší startovní investici tam. Stačilo mít pár dobrých českých vývojářů. Dnes to tak jednoduché není, je mnohem větší konkurence, hlavně z Asie.
Takže mám šanci něco rozjet?
Uspět je dnes určitě těžší. Na druhou stranu je podle mého dnes určitě snadnější na super nápad investiční peníze v ČR sehnat. Ty peníze na trhu prostě jsou a už je tu i zkušenost a infrastruktura. Příkladem je právě činnost Creative Docku.
Kalkulátor.cz: Je tu nová éra srovnávacího byznysu
Co je na vašem projektu tak nového?
Ta myšlenka, která za tím stojí, vychází z mých osobních zkušeností. Máme v rodině nějaké nemovitosti, pár bytů, které spravuji, několik aut ve firmě a doma, celkově je to spousta papírování… No, takže trávím dost času tím, že se o ty věci musím postarat. Všechny dokumenty si skenuji, dávám si to do adresářů a mám to v různých nástrojích, které mi říkají, kdy které smlouvy musím řešit. Mám smlouvy na pojištění, na energie, každá ta nemovitost je nějakým způsobem pojištěná. A pokud je tam nájemník, je to ještě složitější. Prostě šílenství, co nikdy nekončí.
Je pravda, že i já v singl domácnosti, kde nic nevlastním, jsem spočítal, že mám předplacených asi 15 internetových služeb a nedovedu si představit řešit to ještě ručně v papírových složkách.
Tak to se ještě dá, já mám na krku zhruba 40 věcí, které musím pravidelně a MANUÁLNĚ řešit. Na to už by se mi hodil pomocník. Trávím s tím strašně času.
A dnes na hlídání nejsou už nějaké služby?
V energiích není v podstatě nic. Mám svého pojišťováka, ale ten nemá všechny produkty, protože pracuje pro jednu pojišťovnu. Pojistky nemovitostí udělá rád, ale s auty mám pocit, že ho spíš otravuju.
Takže vy jste živý Kalkulátor.
Je to tak. Scházela mi nějaká služba, kam bych si všechny tyhle věci zadal a někdo by mi to celé hlídal. A nebo abych si to mohl hlídat sám, prostřednictvím nějakého nástroje. Klasické srovnávače jsem používal na to, abych si někde našel a snížil cenu, ale pořád jsem v tom měl trochu chaos.
Takže mě napadlo, co kdyby existovalo něco, co je nezávislé, je to v podstatě IT nástroj, všechno si tam vložím, je tam nastavení připomenutí, co si kdy mám pohlídat, a když si to otevřu, na základě mojí historie mi to dá rychlou nabídku. A řeknu jen: sjednat. A buď to někdo dořeší za mě, nebo si to už třeba vyřeším sám, když se mi bude chtít.
Tak funguje kalkulátor.cz?
Postupně bude. Tahle myšlenka byla zhruba před rokem. V Creative Docku jsme si říkali, že už děláme pojištění, máme Mutumutu, máme desítky projektů z finančnictví a já sám jsem dělal i energetiku. Tak pojďme udělat službu, která by na jednom místě vyřešila starosti kolem domácích výdajů, které lidé v podstatě nechtějí řešit, ale na konci dne se bavíme i o desítkách tisíc korun. Typicky je to u komodit. Když se o to nestaráte, v podstatě zbytečně platíte za úplně stejný produkt, který byste měli jinde.
A co když to vyřeším jednou dokonale — najdu ideálního dodavatele a nechám to pak navždy běžet?
Právě tak to ale nefunguje. Typicky mě nejvíc štvou pojistky u aut. Starám se celkem o pět aut a každé je pojištěné v jinou dobu. To znamená, že ten renewall, to obnovení toho pojištění, probíhá vždy v jinou dobu. S každým autem musíte chodit na STK a každému ročně platíte zelenou kartu nebo havarijko. A teď je tady ten pain. Protože mám ty ceny stlačené na pro mě docela dobré ceny, tak mi pojišťovny automaticky VŽDY při té roční obnově navýší pojistku o 1500 nebo o 2000 korun. A to je při pěti autech deset tisíc. To se stane vždycky. No a já to musím vzít a začít řešit s mým agentem v pojišťovně, která z toho není dvakrát šťastná. Ale proč bych to nemohl celé udělat automaticky, kliknout a hotovo?
A nejde pojištění předplatit dopředu?
Tohle se nedá zafixovat a předplatit. Každý rok to musíte řešit znova. A i když máte jen dvě auta, musíte se tomu dvakrát ročně věnovat. A nebo se na to vykašlete a ta pojišťovna vás po prvním navýšení nechá být, protože už platíte z jejich pohledu dost. Pokud ale chcete férovou cenu, nezbývá než se o to starat. Tak, a o tohle se postará náš Hlídací vlk, pro vás v podstatě bez práce.
To vás baví stále dokola měnit dodavatele?
Já často vůbec nechci měnit dodavatele nebo pojišťovnu. Ale chci vědět, že to, co mi teď nabídli na příští období, je tržní cena. Že je to v pořádku a nebudu to přeplácet.
A není to přehnaná kontrola?
No v mém konkrétním případě samozřejmě ta kontrola ve většině případů prokáže, že to v pořádku není (smích). U těch aut to řeším úplně vždycky. Protože jim vyskočím v nějakém jejich systému „tenhle pán nám platí nějak málo“.
Takže Kalkulátor.cz není jen obyčejná jednorázová kalkulačka?
Rozhodně ne. To by mě nebavilo. Chceme, abyste si tam mohli uložit smlouvy, kdykoliv si je prohlédnout, připsat si tam poznámky a nastavit nějaký budíček nebo připomínku, co vám přijde e-mailem nebo SMSkou. To je to, co já potřebuju, a věřím tomu, že spousta lidí takovou službu ocení. A dneska nic takového na trhu neexistuje.
A vaše služba je teď v jaké fázi?
To, co jsem teď popsal, je to, kde chceme být. Samozřejmě, že dostat se do toho místa není jednoduché. Takže jsme teď někde ve fázi minimálního produktu, ten zatím umí jen základní věci. Tedy umí porovnávat nabídky, je tam bezpečné úložiště, máme první verzi Hlídacího vlka. Naše cílová filozofie je kliknout–vybrat–zařídit.
Začali jsme s energiemi a energo kontrakty. Všechno v domácnosti týkající se elektřiny a plynu. V září minulého roku jsme spustili porovnej a vyber energii. Je to proto, že porovnávat energie je vlastně strašně jednoduché. Ceny za elektřinu a plyn jsou úplně standardizované, není žádný problém přijít, zadat v podstatě 4 údaje a během tří minut porovnat, zvolit a a zahájit smluvní proces.
Takže distributora elektřiny u vás změním za 3 minuty?
Papírově ano, ale lidé jsou překvapení, že samotný převod pak trvá strašně dlouho, někdy i několik měsíců. Mají pocit, že to nedohlídají, že budou mít černé odběry, že na to zapomenou, že se něco stane a jak změnit bankovní účet a inkaso nebo trvalý příkaz a co když přeplatím… Prostě je tam strašně moc otázek, které vedou k tomu, že máte pocit, že je to pro ně tak složité, že to raději necháte být.
Co se týká převodu k novému dodavateli: U některých nabídek máte poznámku, že s některými dodavateli je to u vás jednodušší. Co to znamená?
Tím, jak začínáme a jsme noví na trhu, postupně oslovujeme dodavatele energií a pojišťovny. A každý z nich má nějaké interní systémy. Někde je to složitější a někde jednodušší. A my teď primárně spolupracujeme s takovými partnery, kteří nám nabídli dobré nástroje online. To znamená, že to u nich nemusíme řešit manuální prací. Můžeme se k nim připojit a okamžitě mít kontrolu nad celým tím dlouhým procesem.
Takže vaši garantovaní partneři jsou…
To jsou ti, kteří s námi dokáží zajistit hladce celý proces, který my zase chceme garantovat našim uživatelům. Dávají nám prostě nástroje pro to, abychom mohli zaručit, že bude při převodu všechno v pořádku. Ve výsledcích porovnávání ale už teď ukazujeme celý trh a všechny nabídky. V tom jsme naprosto transparentní.
Co je to ten Hlídací vlk?
Ostatní mají Hlídacího psa a my máme Hlídacího vlka (smích). Je to robot, který hlídá, že nikdy nikdo na nic nezapomene. A robot nedělá chyby a nezapomene. Vyhodnotí v pravou chvíli, že tady něco končí, tady se připrav, tady něco spočítej, tady pošli e-mail nebo SMS, tady zkontroluj možnosti nabídek a urči aktuální úsporu. Pro našeho uživatele to znamená, že na konci dostane e-mail nebo notifikaci, něco se děje, pojďme se na to podívat. Na tomhle teď pracujeme a tuhle funkci chceme tlačit dopředu. To je to, proč jsme to začali dělat.
U konkurence to dnes funguje tak, že když přijdu na nějaký srovnávací web v Česku, nezískám žádné výsledky. Nakonec čekám, až mi někdo zavolá. Já osobně to nesnáším a tak to típnu. Bude to u vás jiné?
Konkurence to dělá nějakým způsobem, který jim funguje. Ale pro mě je důležité, jak to chceme dělat my. A u nás je důležitou myšlenkou, že vám nikdo nevolá a že si to v podstatě můžete zařídit všechno online sami. Ale pokud se na to necítíte nebo vám ta onlajnová cesta nevyhovuje a chcete, aby vás někdo ujistil, tak samozřejmě máme zdarma telefonní linku, kde jsou naši experti a kdykoli to s tím člověkem proberou. A když uživatel chce, připraví to za něj tak, aby to bylo v jeho zóně připravené na jedno kliknutí.
Mohu vám důvěřovat, že mi nenutíte něco nevýhodného?
Můžete. Kalkulátor.cz není prodejní sajta, která vám má něco natlačit. Smysl projektu je fungovat s uživatelem dlouhodobě, mít s klientem win-win vztah. My počítáme a klient šetří.
Kolik stojí vaše služba? Máte nějaké předplatné?
Služba kalkulátor.cz je pro zákazníka zcela zdarma.
A z čeho tedy žijete?
Ta služba je financovaná ze získáné provize za zprostředkování. To znamená, že jsme placení těmi dodavateli, kteří tím získávají nové klienty. Ale také ty stávající s jinými podmínkami. V pojišťovnictví i energetice naprosto běžná věc.
Ale když si to pak koupím napřímo od dodavatele, měl bych to mít přece levnější?
Nebudete. Kupodivu to funguje tak, že získat klienta na trhu pro stávajícího dodavatele a obsloužit ho vnitřními procesy, vnitřním call centrem a vlastními lidmi je v podstatě docela náročná věc, která stojí dodavatele spoustu marketingových peněz. Takže tím, že my toho klienta získáváme dlouhodobě a marketingový náklad za něj v podstatě platíme jen jednou na začátku, máme proti dodavatelům výhodu. V dlouhodobém horizontu by mělo platit, že náš marketingový výdaj je nižší než náklad samotného jednoho dodavatele. Jinými slovy, outsourcují si starost se získáním nových zákazníků k nám, protože by to museli stejně zaplatit. Oni něco málo ušetří a my něco málo vyděláme na provoz služby. Našim cílem je, aby nejvíc vydělal náš uživatel.
Jsou součástí vašeho systému nějaké agresivní trackovací nástroje? Nebudete mě sledovat jako Facebook?
Ne, my nesledujeme klienta. Tak ten nástroj není postavený. Na co se ale soustředíme, je velmi aktivní analýza trendů a pohybů na trhu. Výsledky pak porovnáváme s tím, co máte vy umístěné ve vaší zákaznické zóně. Cílem je vás upozornit, že teď se něco děje a bylo by to dobré to změnit nebo upravit. Nebo že je třeba nyní ten a ten produkt něčím výjimečný. Je tam spousta strojového času hlavně v noci, kdy lidi spí. Naše zákazníky a uživatele ale nijak nešmírujeme.
