Company Buildery mění pravidla hry. Korporátní inovace versus řízený punk.

Korporace začínají inovovat jinak. Principy v roce 2021.

Text: Jan Strmiska

Rizikový kapitál se dnes přesunul ze střelby na náhodu (ještě před pár lety, možná měsíci) do pozdějších investičních fází a sází na jistotu. Proto je teď sice méně rizikový, ale současně i méně inovativní. To se navíc týká jen úplně nových projektů „na zelené louce“. Ale co když společnost potřebuje změnit STÁVAJÍCÍ struktury, digitalizovat, nebo se jen přizpůsobit trendům? Zvládnou to firmy interně?

Proč by se korporace neměly snažit samy vyvíjet startupy

Procesy a korporátní atmosféra z principu není nastavena pro opravdové změny. Zajímavě to pro Dialogue popisuje Henrik Werdelin. Mluví o archetypech lovců a farmářů. Velké společnosti typicky zaměstnávají „farmáře“. To jsou lidé, kteří jsou skvělí ve sklízení, optimalizaci, úsporách a třídění produktů, které vznikaly už před mnoha lety. Pokud ale chcete inovovat a růst, potřebujete lovce. To jsou lidé, kteří dokážou odhadnout příležitosti, neparalyzuje je riziko a hlavně dokážou něco budovat od nuly. Pro velkou potravinářskou korporaci je dost velkou inovací třeba jen změna příchutě. Místo bonbónů ale prodávat salát a k tomu ještě formou samosběru, to je už příliš velký ideový skok.

Chtít lovce, znamená hledat lidi, kteří:

1/ se dokážou vcítit do pocitů zákazníka. Chtějí tu výslednou věc sami používat.

2/ Jsou dostatečně netrpěliví, aby dělali věci sami, aniž by jim to někdo zadával. Chtějí, aby se věci staly. Jsou aktivní a taky věrozvěstové pro svou věc. Jsou zapálení. Motivují tím ostatní.

3/ Vnímají souvislosti. Pochopit věc v celé šíři pro ně není ztráta času. Jsou to lidé, které zajímají všeobecné principy a nebojí se do nich proniknout.

4/ Lovci dokážou přeformulovat problém. Nelpí na původním cíli a dokážou unést pravdu. Ve startupovém prostředí je jednou z nejtěžších věcí dokázat si nemilosrdně přiznat, že jste ve slepé uličce.

Tohle nejsou lidé, kteří by prospívali v korporátu. Korporátní prostředí je tedy nejen těžkopádné díky nastaveným procesům, ale přímo v nitru svého dogma je v protikladu s tím, co je potřeba pro změny. Je tedy potřeba investovat do experimentů?

Celé to tak poskytuje integrovanější zdroje, odborné znalosti, technologie a možná ještě něco důležitějšího: čas.

Company buildery pracují většinou s velkou částí s in-house zdroji. Mají také silný HR tým, který dokáže rychle přesouvat i hirovat nové specialisty přesně podle potřeb projektů.

Divoké experimenty mají nízkou pravděpodobnost úspěchu

Felix Staeritz ze společnosti FoundersLane pro Sifted říká, že není nic špatného na spouštění akceleračních programů nebo inovačních laboratoří. Nesmí to být ale jen nějaké plácnutí do vody. Mělo by mít konkrétní cíl projektu. Akcelerátory a laboratoře jsou určeny pro experimentování v raných fázích. Můžete tak opravdu na něco přijít, ale problém je pak s dalším krokem — jak výsledek přeměnit na fungující podnik.

Je to jako ve vědě. Výzkum v laboratoři na vysoké škole a fungující podnik jsou od sebe vzdálené světelné roky. Bez základního výzkumu to rozhodně nejde, ale jen málokterá firma si může ten luxus bloudění dovolit. Věda je financovaná investory, kteří nepočítají s okamžitou návratností. U inkubátorů jsou mnohem větší očekávání. Felix zmiňuje, že existuje jen jediný jednorožec, který v Evropě vznikl pomocí akcelerátoru (Axel Springer Plug and Play Accelerator). Je to německá internetová banka N26. Většina firem ale utrácí peníze za laborování bez výsledků.

Principiální problém je v tom, že váš digitální přerod je zároveň i nové DNA vaší firmy. Není to jen jednotlivá součástka, kterou si můžete jen tak přikoupit. Riziko je také v odvážnosti leadershipu. Málokterý ředitel svou kariéru vsadí na něco, co vzniklo v laboratoři nebo v akcelerátoru.

A co koupit nějaký už hotový projekt?

Akvizice moc nepomáhají. Nemůžete získat to, co ještě neexistuje. Pokud chcete opravdu inovovat, nové podniky musíte dnes často vytvářet úplně od začátku.

Tak co jen tak investovat peníze?

Ano, to je model rizikového kapitálu (VC). Tohle skvěle funguje pro rychle rostoucí startupy jako je Rohlík nebo cokoli se týkajícího gig economy, jako třeba Bold. To jsou projekty pohybující se ve spotřebitelském branži, které umožňují rychlé škálování. Venture kapitál se ale nehodí pro dlouhodobé procesy, jako je potřeba řešení důchodových i zdravotních systémů. Nebo pro energetiku.

Využijte synergii s matkou

Jen peníze tedy nestačí. Je lepší využít synergie s mateřskou korporací. Vyvíjet kompletně vlastní řešení na zelené louce by jinak trvalo desítky let. A nemusí jít hned o medicínské aplikace, ale i o energetiku, přenosové soustavy a nebo jen „obyčejné“ solární panely. Je to klasické dilema, jak moc být blízko a kontrolovat versus jak velkou dát volnost. Analogie z rodiny: děti vychovávané příliš kontrolovanou výchovou nikdy pořádně nevyspějí, neosamostatní se, ani nevyrostou. U dětí bez rodičů je to pak zase hop nebo trop, který si málo který vychovatel může dovolit riskovat. A právě pro ideální formu vyvážené podpory, kontroly a odbornosti vznikl systém company builderů. Nejde o konzultační agentury, které jen vypracují projekt a realizace je na vás. Jde opravdu o kompletní vývoj projektu.

Pomocí správné metodiky company buildery snižují riziko budování něčeho jen proto, že si řeknete „to bude určitě bomba, všichni to musí chtít, pojďme to nejdřív udělat“. I z čistého punku samozřejmě může vzejít spousta skvělých věcí. Je ale otázka, kolik si za to můžete dovolit vyhodit peněz.

Jak fungují company buildery

Každý company builder má svou vlastní metodiku, ale asi nejdůležitější prvek, který by měla obsahovat, je testing. CEO Creative Dock Martin Pejša dokonce říká, že jejich firma jde dokonce tak daleko, že „dopředu nejsou schopni specifikovat, co klientovi nakonec vytvoří“. Střílet nápady od stolu jen proto, že se to zrovna líbí někomu ze salesu nebo i klientovi, to není moc vědecký přístup. Na různě velkých vzorcích auditoria a pomocí různých metod se neustále ověřují předpoklady, se kterými přichází inovační tým. Testing ve všech fázích vývoje tak spoluvytváří samotný produkt, přitom zůstává ta organická kreativní část a rychlost startupového prostředí. Creative Dock má už roky propracovávanou metodiku, kdy ani selhání není tragédie, je to kalkulovatelná součást procesu. Na stovkách projektů si v Creative Docku ověřují a neustále vyvíjejí nejlepší postup, jak systematicky organizovat kreativitu a chaos.

Pokud se chcete víc dozvědět jak funguje inovační metodika Creative Docku, podívejte se na přednášku ve videu.

Company buildery (někdy se jim taky říká Studio Venture, v terminologii je dost zmatek) jsou prostě opatrnější než čistý punk a současně je jejich postup udržitelnější. Klasický přístup „selhat rychle a rozbít staré postupy“ určitě stále funguje — jen prostě neřeší dlouhodobé výzvy a může nekontrolovatelně zruinovat budget bez jakéhokoli výsledku. Profesionální company builder není skupinka studentů potkávající se někde v hubu, ale organizovaní profesionálové vyvažující správnou porci kreativity a systematičnosti. S nastavenými postupy, které ale neváhají kdykoli změnit. Vývojová evoluce, ne revoluce.

Skvělé jako doplněk leaderům na trhu

Tento typ stavby projektů je proto obzvlášť vhodný pro značky a průmysly, které mají monolitický charakter. Působí jako vytesané z mramoru. Tam, kde má konzervativnost i přes veškeré inovace stále skvělý smysl. Například pro finančnictví a pojišťovnictví. A nebo pro kohokoli dostatečně velkého, kdo roky piloval interní postupy, které jsou sice ochranou proti excesům, ale současně i brzdou pozitivního vývoje. Abyste mohli inovovat v takové branži, potřebujete se nejdřív nadechnout a získat od své firmy trochu prostoru a odstupu. Jinak nový projekt nikdy pořádně nevyroste. Stejně jako malý stromek nikdy nedospěje vedle svého obřího a zastiňujícího mateřského velikána.

Creative Dock tak inovuje pro „mramorové“ nadnárodní kolosy jako Société Générale, Raiffeisen Bank International nebo E.ON, ale stejně tak i pro leadery nové ekonomiky jako Avast Software, DPDgroup nebo projekty e-health. I rodilí inovátoři potřebují občas odstup.